Větrný mlýn

Větrné mlýny na ostrově Formentera

Větrné mlýny (molins fariners de vent) na Formenteře byly důležitou součástí historie ostrova a významným zdrojem obživy pro jeho obyvatele. V časech římské nadvlády se na ostrově ve velkém pěstovala pšenice, Formentera byla označována jako „pšeničná země“. A právě díky úrodné půdě, kde se této kulturní plodině tak dařilo, získal ostrov pravděpodobně i svůj název. Z latinského výrazu „frumentaria“ – úrodná, vznikla postupem času Formentera.

Většina větrných mlýnů na ostrově sloužila k mletí obilí, některé však i k čerpání vody. Do té doby se mouka mlela v tzv. krvavých mlýnech – molins de sang, v nichž se k otáčení mlýnských kamenů používala zvířata. Větrný pohon tak nahradil těžkou a mnohdy i krvavou práci, kterou do té doby prováděla zvířata. Během 18. století bylo na Formenteře postaveno sedm větrných mlýnů, které sloužily k mletí obilí a do dnešní doby se jich zachovalo pět. Jednalo se o bíle omítnuté válcové stavby s kuželovitou střechou a dřevěnými lopatkami. Uvnitř byly mlýny rozděleny na tři patra. V horním patře se nacházelo samotné mlecí zařízení, uprostřed se shromažďovala namletá mouka a spodní patro sloužilo jako sklad. Jeden z dosud stojících mlýnů, Molí Vell de la La Mola, byl zrekonstruován a je i s vnitřním zařízením přístupný veřejnosti.

Molí Vell de la La Mola
Starý mlýn, Molí Vell, který stojí nedaleko obce El Pilar de la Mola, na náhorní plošině La Mola, vznikl v roce 1778 a fungoval až do roku 1964. Patřil mlynářské rodině Bartomeu Mayans, od které jej v roce 1993 koupila nadace Baleárských ostrovů (Fundació Illes Balears) a díky ní je mlýn přístupný pro veřejnost. V nejzachovalejším mlýně na Formenteře je k vidění i původní zařízení, které je stále funkční. Během hlavní turistické sezóny je otevřeno od úterý do soboty, od 9:30 do 13:30 hodin.

Molí d’en Botigues
Druhý z větrných mlýnů na náhorní plošině La Mola údajně vznikl mnohem později než ostatní mlýny na ostrově. Bylo tomu údajně až ke konci 19. století. Molí d’en Botigues byl funkční do roku 1950. Není veřejnosti přístupný.

Molí d’en Teuet
Větrný mlýn Molí d’en Teuet byl postaven nedaleko vesnice Sant Ferran de ses Roques již v roce 1760 a je to nejstarší mlýn na ostrově. Z provozu byl vyřazen v roce 1964, vlastníkem je soukromá osoba a budova mlýna není veřejnosti přístupná.

Molí de ses Roques
Existují písemnosti, které dokládají, že větrný mlýn Molí de ses Roques, stojící v těsné blízkosti obce Sant Ferran de ses Roques, fungoval již v roce 1797 a obilí se v něm přestalo mlít v roce 1936. Až do roku 1960 mlýn chátral a byl ve velmi špatném stavu. Později byl opraven a dnes je součástí rodinného domu, do kterého je začleněn. Mlýn Molí de ses Roques je soukromým majetkem a není přístupný veřejnosti.

Molí d’en Mateu a Molí d’en Jeroni
Oba mlýny se nachází u hlavního města Sant Francesc Xavier a vznikly patrně až v 19. století. Bývají společně označovány jako Sa Mirada svou funkci přestaly plnit po roce 1950. Nejsou přístupné veřejnosti.

Molí del Cap de Barbaria
Z větrného mlýna na mysu Cap de Barbaria se zachovaly již jen základy.

Molí des Carregador
Větrný mlýn, který sloužil k čerpání mořské vody do salin (solné pánve), stojí hned u pláže Ses Illetes, na výběžku Trucadors, v severozápadní části ostrova Formentera. Mlýn byl zrekonstruován a v současné době je součástí restaurace.