Větrné mlýny na ostrově Formentera

Větrné mlýny (molins fariners de vent) na Formenteře byly důležitou součástí historie ostrova a významným zdrojem obživy pro jeho obyvatele. V časech římské nadvlády se na ostrově ve velkém pěstovala pšenice, Formentera byla označována jako „pšeničná země“. A právě díky úrodné půdě, kde se této kulturní plodině tak dařilo, získal ostrov pravděpodobně i svůj název. Z latinského výrazu „frumentaria“ – úrodná, vznikla postupem času Formentera.

Pokračování textu Větrné mlýny na ostrově Formentera

Římská cesta Camí Romà

Římská stezka Camí Romà je známá i pod názvem Camí de sa Pujada, původně vedla z nynějšího hlavního města Sant Francesc Xavier až na náhorní plošinu La Mola. Do dnešní doby se částečně dochovala jen ta část, která začíná u vesnice Es Caló de Sant Agustí . Stezka je součástí tzv. zelených okruhů – circuits verds, kterých je na ostrově hned několik. Camí Romà patří k těm nejkrásnějším, vine se mezi borovicemi, podél vysokých útesů s panoramatickými výhledy. Z útesů Racó de sa Pujada je za jasného počasí vidět magické ostrůvky Es Vedrà a Es Vedranell u pobřeží Ibizy a samotný ostrov Ibiza. Cestou spatříte i starý pískovcový lom, tajemný kříž, vyrytý na kamenném podloží a záhadné otisky „les petjades del diable“, tzv. ďáblovy stopy. Římská stezka má délku 1,5 km a končí na náhorní plošině La Mola, u působivé vyhlídky s restaurací El Mirador de Formentera, z níž uvidíte Formenteru jako na dlani.

Mys Cap de Barbaria a maják Far des Cap Barbaria

Mys Cap de Barbaria se nalézá v jihozápadní části Formentery a je nejjižnějším místem nejen tohoto ostrova, ale Baleárských ostrovů vůbec. Na jeho konci stojí jeden ze tří majáků na ostrově, Far des Cap Barbaria (Faro des Cap de Barbaria). Až k samotnému majáku vede úzká, asfaltová cesta od devět kilometrů vzdáleného hlavního města Sant Francesc Xavier. Silnici nejprve lemují kamenné zídky a stromy, po pár kilometrech však veškerou civilizaci necháte za sebou a před Vámi se objeví pustá a skalnatá krajina. Někteří ji přirovnávají ke krajině měsíční, přesto i v této vyprahlé půdě sem tam narazíte na typické středomořské keře, voňavé byliny a také na všudypřítomné ještěrky pityuské, které v této části Formentery mají modré zbarvení. Silnice končí těsně před majákem Far des Cap Barbaria, stojící na okraji vysokých útesů (78 m. n. m.).

Pokračování textu Mys Cap de Barbaria a maják Far des Cap Barbaria

Megalitická hrobka Ca Na Costa

Megalitická hrobka Ca Na Costa je považována za nejvýznamnější megalitickou památku nejen na ostrově Formentera, ale na celých Baleárských ostrovech vůbec. Nachází se na severu Formentery, na břehu jezera Estany Pudent. Hrobka byla objevena teprve v roce 1974, do té doby byla před zraky veřejnosti ukrytá v hustém křoví. Nejprve byly na místě nalezeny drobné keramické úlomky. Následný archeologický průzkum postupně odhalil velmi dobře zachovaný hromadný hrob, který tvoří geometricky dokonale uspořádané kameny, které připomínají hodiny. Z toho důvodu se hrobce Ca Na Costa někdy říká Rellotge (katalánsky hodiny).

Pokračování textu Megalitická hrobka Ca Na Costa

Maják Far de la Mola

Far de la Mola je nejstarší ze tří majáků na ostrově Formentera. Někteří starousedlíci jej stále nazývají jen Far de Formentera, tak se mu totiž říkalo v minulosti, kdy byl jediným majákem na ostrově. Maják stojí v nadmořské výšce 123 metrů nad mořem, na samém okraji vysokých a strmých útesů, které lemují pobřeží náhorní plošiny La Mola, nacházející se ve východní části Formentery. Far de la Mola nechala postavit královna Isabela II. podle projektu Emilia Pou a jeho stavba se započala v roce 1859. Po dvou letech byl maják uveden do provozu a svoji funkci plní až do dnešních dob.

Pokračování textu Maják Far de la Mola

Jezero Estany Pudent

Jezero Estany Pudent je součástí přírodního parku Ses Salines a rozkládá se na severu ostrova Formentera, necelé 2 km jihovýchodně od přístavu La Savina. Pobřežní laguna, zabírající plochu 3,5 km², byla původně sladkovodní a nebyla nijak spojená s mořem. K propojení došlo až na přelomu 18. a 19. století, kdy byl v severní části jezera vybudován úzký kanál Sa Sèquia. Říká se, že jej nechali postavit proto, aby se stojaté vody jezera, které v letním období přitahovaly komáry, dost zapáchaly a přispívaly k šíření nemocí, smísily s mořskou vodou a tím se zmírnil zápach. Díky této skutečnosti dostalo jezero nelichotivé jméno Estany Pudent, česky Zapáchající jezero.

Pokračování textu Jezero Estany Pudent

Jeskyně Cova d’en Xeroni

Pouhý kilometr jihovýchodně od Sant Ferran de ses Roques leží jeskyně Cova d’en Xeroni. Byla objevena teprve v roce 1975 a to úplnou náhodou, když si majitel pozemku nechal vrtat studnu. Stáří jeskyně je odhadováno na 3 miliony let.

V jeskyni kopulovitého tvaru můžete spatřit klasické krápníky, které svými zajímavými tvary připomínají lidi i zvířata, ale i krápníky falešné, které vznikly prorůstáním rostlin ze zahrady restaurace, nacházející se nad jeskyní. V prostorách jeskyně je po celý rok konstantní teplota 20 ° C a úroveň vlhkosti nikdy neklesá pod 80%. Cova d’en Xeroni je jediná jeskyně na Formenteře, která je oficiálně přístupna veřejnosti (vstup s průvodcem, 4 €).

Km 6.2 PM-820Sant Ferran de ses Roques, Formentera